Marketing jako obor zažil s rozkvětem internetu doslova renesanci. Mladší generace jej dokonce vnímají jako synonymum pro on-line reklamu, což je samozřejmě nepřesné, protože součástí marketingových strategií jsou kromě propagace i cenová politika, distribuční síť a další aspekty, nicméně pravdou je, že řada firem dnes úspěšně bojuje o své místo na trhu skrze možnosti, které internet nabízí.
S tím, jak se čím dál víc lidí věnuje marketingu, sice nenarůstá jejich hodnota na trhu, ale stále větší množství markeťáků se více či méně otírá o marketing politický, protože v něm vidí velké příležitosti dostat se rychle a relativně snadno k velkým penězům. Po pár chvílích zpravidla nastává vystřízlivění, protože v politickém marketingu není zdaleka tolik peněz, jako v tom komerčním, na druhou stranu oba přístupy se liší možná míň, než byste čekali.
Proč? Jednoduše proto, že efektivní marketingový přístup není ani tak o produktu jako takovém, ale o tom, jak jsme schopni ho prodat. A nejlépe neprodává argument, ale emoce. Z tohoto pohledu se komerční marketing od politického prakticky neliší; ať už nabízíme fyzický produkt, službu nebo politickou stranu či kandidáta, ve skutečnosti nabízíme jedno a to samé: emoci.
A stejně jako v komerčním marketingu, když prodáváme kupříkladu fotoaparát, nelákáme zpravidla na stroj, ale na onu emoci, kterou může zákazníkům nabídnout – zaznamenání vzpomínek – i v politickém marketingu vyměňujeme syrový argument – postavíme silnice – v argument emoční, kterým v zákaznících (v tomto případě voličích) vyvoláme emoci – ušetříme vám 9 minut cesty do práce.
A to je princip, který hraje v kvalitním a úspěšném marketingu klíčovou roli. Proto s direktivním prodejem papírových parametrů můžete sice krátkodobě nakopnout obrat, ale nikdy nevybudujete lovebrand, za kterým se budou lidé vracet, protože zákazníkům nepředáte to nejdůležitější, co při nákupu (nebo ve volební místnosti) hledají: pocit, že celá tato hra není o číslech a pojmech, ale o řešení jejich problémů či zásadním usnadnění života.
Protože jsem v posledních měsících začal fušovat do politického marketingu, začínám rozpoznávat rozdíly, které jsou spíše v tom, jak a s kým komunikujete uvnitř, ale už podstatně méně v tom, jak komunikujete navenek, směrem k cílové skupině, kterou chcete zasáhnout. Pokud se strachujete zaměřit svou marketingovou pozornost z běžné komerce do politiky, nebojte se toho. Politika vám sice nedá tolik peněz, jako korporát, ale dá vám celou řadu známostí, z kterých můžete čerpat daleko delší dobu, než z proplacené faktury.
