Říká se, že kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Toto tvrzení je samozřejmě myšleno obrazně, nicméně do jisté míry mu můžeme dát za pravdu. Studium cizího jazyka – a angličtiny zvlášť – je něco, co vám oproti jakémukoliv jinému předmětu studia může přinést zdaleka největší benefity do praktického, profesního i osobního života. Proč? Na to existuje jednoduchá odpověď.
Člověk je tvor od přírody učenlivý. Zkušenosti, vědomosti i znalosti získáváme z mnoha zdrojů, z nichž tím vůbec nejčastějším je v poslední dekádě dvou internet. A internet je neomezená studnice inspirace. To víme, aniž bychom třeba jakýkoliv cizí jazyk ovládali. Jen rozsah česky (a potažmo slovensky) lokalizovaného internetu se počítá v miliardách stránek, nemluvě o videích, jejichž vliv hraje v posledních letech absolutní prim.
Česky a slovensky mluví na světě přibližně 16 milionů lidí. Kdybychom chtěli být hodně optimističtí co do osob, které těmto jazykům jakž takž rozumí, možná bychom se včetně Poláků a několika málo dalších národností dostali na 20 milionů. Stačí si představit, jak obří rozsah vědomostí lze na internetu najít, jehož cílová skupina je právě těchto 20 milionů osob.
A teď si představte, že počet rodilých mluvčích u anglického jazyka je zhruba půl miliardy, přičemž další přibližně stejný počet má angličtinu jako druhý jazyk. To ale není vše. Protože angličtina patří mezi nejrozšířenější jazyky světa, úspěšně se anglicky učí asi další miliarda lidí. Z toho plyne, že na světě existují dvě miliardy lidí, které můžeme považovat za cílovou skupinu anglického obsahu. To je stokrát víc, než u jazyka českého a slovenského.
Stokrát víc však není jen mluvčích nebo těch, kteří jazyku rozumí, ale také tvůrců obsahu – spisovatelů, copywriterů, Youtuberů, tvůrců stránek, novinářů a dalších. Co z toho vyplývá? Anglický jazyk bychom se neměli učit primárně z důvodu, který nám mnozí často předhazují a kterým je potřeba tohoto nadnárodního univerzálního jazyka v našich příštích pracovních působištích. Důvod, proč bychom měli věnovat studiu angličtiny čas a energie, je jiný, podstatně prozaičtější.
Když situaci zjednodušíme, lze říci, že s dobrou angličtinou máme přístup ke stokrát většímu množství (potenciálně vzdělávacích) informací, než s češtinou a slovenštinou. A pro člověka neexistuje nic cennějšího, než zdroje, protože zdroje jsou právě to, co nás formuje a díky čemu se můžeme učit nové věci, zdokonalovat se. Jedním ze zdrojů jsou rodiče, spolužáci, kolegové, ale od jistého věku už jsme odkázáni sami na sebe, a právě angličtina je tím, co nám může otevřít mnohé další dveře, o kterých se nám dříve ani nesnilo. Stokrát více dveří. Matematika nelže.
Takže ano, v tomto případě stoprocentně platí, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Znalost angličtiny na úrovni toho rozumět složitějšímu psanému textu a mluvenému slovu vám poskytne další vrstvu člověka, které se otevřou další nekonečné možnosti vzdělávání. Proto stojí za to věnovat se angličtině, i když se vám třeba zrovna nechce. Proto stojí za to stát se mluvčím anglického jazyka, protože to můžete být jednou vy, kdo bude tvořit obsah pro miliardy lidí.
