Jako fotograf nebo videomaker se dříve či později setkáte s potřebou vlastnit kromě vaší defaultní techniky také techniku záložní. Pravda, v řadě oborů nebude patřit k absolutní nutnosti, např. pokud se chystáte fotit město, v němž žijete, či kamarády, které v případě selhání techniky můžete znovu nafotit jindy. Jsou však obory, kde se bez záložní techniky neobejdete, a to zejména u událostí, které se neopakují. Pokud to myslíte vážně např. se svatební, sportovní nebo dokumentární fotografií, potřebujete investovat do jistoty, že klientovi předáte materiál, který jste mu slíbili.
To však neznamená, že záložní techniku budete potřebovat jen na zakázky. Pokud například cestujete, určitě byste neradi první den ve vašem vysněném městě zjistili, že vám selhal aparát a budete tak odkázáni na to vystačit si s mobilním telefonem. Proto doporučuji záložní techniku všem a pro téměř každý fotografický obor. Ani u portrétní fotografie, třebaže ta je zpravidla opakovatelná, byste nechtěli vysvětlovat modelce, že vám nefunguje technika. I kdyby to zrovna nebyla vaše chyba, tak jako tak za průběh focení zodpovídáte vy jako fotograf.
Co vše potřebujete mít v záloze, abyste měli (relativní) jistotu, že zakázku odfotíte? Selhat vám mohou samozřejmě i dvě těla, ale potřebujeme minimalizovat šanci, že se tak stane, takže tělo fotoaparátu – v ideálním případě kompatibilní s vašimi objektivy, čili stejné značky a bajonetu, jako vaše dominantní tělo – je nutností. Objektivy většinou nejsou moc poruchové, ale i tak doporučuji, pokud jste zvyklí fotit na jeden univerzální zoom, mít po ruce aspoň základní 50mm, což je objektiv velmi levný, skladný a lehký, a přitom by v nouzi (pravděpodobně) dokázal zastat funkci, kterou budete potřebovat.
Kromě těla a objektivu je však důležité myslet i na další jednotlivosti, jako např. paměťová média. Některá těla nabízejí možnost použití dvou paměťových karet a zápisu na obě karty najednou; v ideálním případě byste měli mít obě těla s touto možností, abyste měli aspoň relativní jistotu, že přinejmenším na jednu kartu se vám data zapíšou, kdyby ta druhá selhala. O karty nezapomeňte pečovat, což může znamenat třeba to, že jednu kartu nebudete používat déle než rok. Pokud fotíte často a ve velkých objemech, i „paměťovky“ patří mezi spotřební zboží, opotřebovávají se, a určitě byste nechtěli až doma po focení zjistit, že je karta poškozená a data z ní prostě nedostanete.
Neméně důležité jsou baterie, těch byste měli mít pro jistotu víc než dvě, ideálně tři či víc, opět záleží na oboru: Když budete vědět, že je vaše zakázka ohraničena dvěma hodinami a že za tu dobu budete schopni nafotit pár set snímků, pravděpodobně si vystačíte se dvěma (ale i tak byste měli mít pro jistotu tři plně nabité), pokud ale pojedete fotit celodenní svatbu či sportovní utkání a předem budete vědět, že nacvakáte řádově tisíce fotografií, pojistěte si to aspoň třemi či čtyřmi bateriemi.
To znamená, že byste měli mít ve své brašně či batohu dvě těla, alespoň dva objektivy (takové, abyste věděli, že v nouzi vám bude každý jednotlivý kus stačit na úspěšné splnění zakázky), dvě paměťové karty (ale v ideálním případě i víc) a několik plně nabitých baterií. Nikdy byste neměli na zakázku odjíždět s jedním tělem, jedním objektivem, jednou kartou a jednou baterií. V takovém případě vám garantuji, že nebude trvat dlouho a faux pass v podobě omluv a náhrad klientovi přijde.
Tím ale končit nemusíme. Vždy vycházejte z oboru a povahy daného focení. Jestliže budete dva týdny cestovat po horách a fotit krajinu, měli byste myslet i na náhradní stativ. Záložní technika se samozřejmě pronese, ale je potřeba uvažovat v souvislostech a podle míry vašich potřeb dosáhnout stanoveného cíle. A jak bylo řečeno, obecně platí že čím méně pravděpodobně opakovatelnou daná situace je, tím víc byste měli lpět na tom pojistit se záložním materiálem.
Už se vám někdy stalo, že jste museli v té nejméně vhodné situaci říct klientovi – bohužel?
